Padělky – problematika prodeje zboží porušujícího práva duševního vlastnictví

Padělky – problematika prodeje zboží porušujícího práva duševního vlastnictví

7560

Závažným problémem, jenž se hojně vyskytuje v obchodní praxi (nejen) na území České republiky, je prodej padělaného zboží. Padělaným zbožím se pro účely tohoto článku rozumí zejména zboží, na němž je bez souhlasu vlastníka ochranné známky užita ochranná známka, ale rovněž i jiné zboží, které je předmětem porušování práva duševního vlastnictví.

Mezi tato práva duševního vlastnictví pak řadíme právě ochranné známky, patenty, průmyslové vzory autorské právo (včetně práv souvisejících s autorským právem), zeměpisné označení, užitný vzor atd.

Nejčastěji je však možné se v obchodní praxi setkat právě s porušením práva k ochranné známce. Výroba, nabízení a prodej padělků má však kromě zákonů na ochranu duševního vlastnictví porušuje i další právní předpisy, zejména zákon o ochraně spotřebitele.

Problematika padělání zboží obecně

Padělání zboží, jeho prodej a zaplavování trhu padělaným zbožím se staly výnosným byznysem, jenž však deformuje trh a v jehož důsledku vznikají výrobcům originálů miliardové ztráty. Jedná se však o závažnou problematiku nejen v českém prostředí, ale o problematiku celoevropskou, o čemž svědčí i snaha orgánů Evropské unie zavést účinné prostředky bránící rozvoji tohoto nekalého byznysu.

Do hledáčku padělatelů zboží a prodejců takového zboží se nejčastěji dostávají výrobci, jejichž ochranná známka je dostatečně výrazná a známá, či výrobci, jejichž zboží obsahuje charakteristické znaky a je na první pohled přiřaditelné k určitému známému výrobci.

V rámci vývoje schopností padělatelů zboží je možno vysledovat, že se padělky stávají čím dál propracovanějšími a obtížně rozeznatelnými od originálů. Posun rovněž nastal ve způsobu prodeje padělaného zboží. Ačkoliv je možné se samozřejmě i nadále setkávat s padělaným zbožím na tržnicích (dnes už prakticky nikdo neočekává, že na tržišti zakoupené sportovní boty označené jako Adidos apod. jsou originálními produkty), vyskytuje se padělané zboží i v kamenných obchodech a s rozvojem internetového obchodování se padělané zboží vyskytuje i v nabídce e-shopů.

Mezinárodní, unijní a vnitrostátní právní úprava se pak ve své komplexnosti a provázanosti snaží stanovit a zaručit práva duševního vlastnictví, jejich vymahatelnost různými právními prostředky civilněprávní, trestněprávní i správněprávní povahy, rovněž předcházet porušování práv duševního vlastnictví a samozřejmě i stanovit sankce za porušení práv duševního vlastnictví. Právní ochrana práv duševního vlastnictví představuje nástroj ochrany hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí na trhu, když jejich narušení se negativně projevuje jak ve vztahu k podnikatelům, tak ve vztahu ke spotřebitelům a státu.

Boj proti padělanému zboží v ČR

Právní rámec boje proti padělanému zboží představují v České republice (kromě mezinárodních smluv) především zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů (v literatuře a praxi známý pod názvem „protipirátský zákon“ – pojem takto používán i dále v tomto článku), zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví, zákony upravující konkrétní práva duševního vlastnictví (např. zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách), dále je možno přiřadit i zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a v neposlední řadě i zákon 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“). Důležitým předpisem, jenž je unijního původu a který bezprostředně platí na území všech členských států Evropské unie od 1. 1. 2014, je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (dále jen „nařízení“).

Nejprve se na prodej padělků podíváme optikou zákona o ochraně spotřebitele, který je v souvislosti s prodejem padělků v praxi využíván nesrovnatelně častěji než např. trestní postih za trestné činy proti průmyslovým právům a proti autorskému právu podle trestního zákoníku.

Prodej padělků z hlediska ochrany spotřebitele

Podle zákona o ochraně spotřebitele se nabízení nebo prodej výrobků nebo služeb porušujících některá práva duševního vlastnictví, jakož i skladování takových výrobků za účelem jejich nabízení nebo prodeje, a dále neoprávněné užívání ochranné známky v obchodním styku, považuje za klamavou obchodní praktiku.

Klamavá obchodní praktika dle zákona o ochraně spotřebitele spadá pod obecnou kategorii „nekalá obchodní praktika“, když užívání nekalých obchodních praktik se při nabízení nebo prodeji výrobků a při nabízení nebo poskytování služeb zakazuje. Za zakázaný se tak považuje nejen samotný prodej zboží, které porušuje práva duševního vlastnictví, ale i nabízení takového zboží (př. prezentace na webových stránkách e-shopu) a dokonce i jeho pouhé skladování za účelem jeho nabízení či prodeje.

Jako příklad z praxe lze uvést e-shop zabývající se prodejem sportovních potřeb. Na webových stránkách tohoto e-shopu jsou prezentovány sportovní brýle nejmenované světoznámé značky, např. XX. Provozovatel e-shopu odebírá brýle od asijského výrobce a dle vlastních slov ví, že tento výrobce není oprávněn užívat na svých výrobcích právě předmětné označení. Prezentace je vytvořena tak, že nadpis, či lépe řečeno označení produktu na webových stránkách zní „SPORTOVNÍ BRÝLE“, aniž by byla uvedena značka. V popisu produktu jsou uvedeny pouze údaje o barevných variantách a propustnosti UV záření, nikde zmínka o značce brýlí. Brýle však jsou nafoceny v několika pozicích a na většině z nich (včetně úvodní fotografie) je čitelná právě značka vyobrazená na nožičkách brýlí.

Nepochybně tak byl porušen zákaz užívání nekalých obchodních praktik. Byl by však provozovatel e-shopu odpovědný za toto porušení zákona o ochraně spotřebitele i v případě, že by v popisu produktu zdůraznil, že se jedná o imitaci, označení produktu by znělo „SPORTOVNÍ BRÝLE – IMITACE XX“? A co kdyby označení brýlí znělo „SPORTOVNÍ BRÝLE“, v popisu produktu by byla opět jen zmínka o barevných provedeních a propustnosti UV a brýle byly nafoceny pouze z čelního pohledu, tedy s nečitelným označením na nožičkách?

Ačkoliv účelem zákona o ochraně spotřebitele je především zajistit, aby se spotřebitelem byl veden férový obchod a spotřebitel nebyl obchodníkem klamán, ustanovení § 5 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele, které za klamavou (tudíž nekalou) obchodní praktiku považuje nabízení, prodej a skladování za účelem nabízení či prodeje zboží, které porušuje práva duševního vlastnictví, je při své současné formulaci nutno vykládat doslovně a mít přitom na paměti, že jeho účelem není jen ochrana spotřebitele, ale rovněž i ochrana zdravě konkurenčního tržního prostředí, zahrnující ochranu duševního vlastnictví. S tímto vědomím se tak kloním k názoru, že i dvě výše uvedené modifikace našeho příkladu představují porušení zákona o ochraně spotřebitele. Dozor nad dodržování zákona o ochraně spotřebitele, respektive nad dodržováním povinností tímto zákonem stanovených provádí obecně Česká obchodní inspekce (kromě určitých výjimek). Vedle tohoto orgánu však provádí dozor nad dodržováním zákazu nabízení, prodeje a skladování za účelem nabízení či prodeje zboží porušujícího práva z duševního vlastnictví dle zákona o ochraně spotřebitele i celní úřady, které jsou oprávněny takové zboží zajistit a následně rozhodnout o jeho propadnutí nebo zabrání. Porušením tohoto zákazu může být spáchán správní delikt, za nějž může být uložena pokuta až do výše 5 000 000 Kč.

Prodej padělků z hlediska ochrany práv duševního vlastnictví

Důležitým nástrojem preventivní povahy je zapojení celních orgánů a umožnění těmto orgánům přijímat účinná opatření již ve chvíli, kdy zboží podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví podléhá nebo by mělo podléhat na celním území Evropské unie celnímu dohledu nebo celní kontrole. Přijetí takových opatření umožňuje právě výše zmíněné nařízení, v ČR pak toto nařízení doplňuje protipirátský zákon. Opatření dle tohoto nařízení je možno přijmout zejména v případech, kdy je v celním prohlášení podezřelé zboží navrženo k propuštění do volného oběhu, k vývozu nebo zpětnému vývozu, dále tehdy, pokud podezřelé zboží vstupuje na celní území Evropské unie či jej opouští, a rovněž tehdy, pokud je podezřelé zboží umístěno do režimu s podmíněným osvobozením od cla nebo do svobodného pásma nebo svobodného skladu. Opatření dle tohoto nařízení však nemohou být uplatněna na zboží neobchodní povahy v osobních zavazadlech cestujících.

Zbožím podezřelým z porušení práva duševního vlastnictví je dle nařízení zboží, u kterého existují dostatečné náznaky, že v členském státě Evropské unie, ve kterém se zboží nachází, představuje zboží, které je předmětem činu porušujícího právo duševního vlastnictví v daném členském státě. Dále jím jsou i zařízení, výrobky nebo součástky, jež jsou primárně navrženy, vyráběny nebo přizpůsobeny především pro to, aby umožnily nebo usnadnily obcházení jakékoliv technologie, zařízení nebo součástky, které při své obvyklé funkci zamezují nebo omezují úkony ve vztahu k dílům, ke kterým nebylo uděleno svolení držitele jakéhokoliv autorského práva nebo práva s ním souvisejícího, a jež souvisejí s některým z činů porušujících v daném členském státě tato práva, a i jakákoliv forma či matrice, která je zvláště určena nebo přizpůsobena pro výrobu zboží, jež představuje porušení práva duševního vlastnictví, pokud tato forma nebo matrice souvisejí s některým z činů porušujících v daném členském státě právo duševního vlastnictví.

Nařízení se tedy snaží o jakousi dvojitou prevenci, když podezřelým zbožím, proti němuž mohou být přijata opatření dle nařízení, jsou vlastně i nástroje umožňující výrobu padělaného zboží a k takové výrobě jsou také určeny. Dlužno dodat, že například v oblasti ochranných známek je porušením práva k ochranné známce právě již dovoz nebo vývoz výrobku pod označením shodným s ochrannou známkou, je-li tento výrobek shodný s výrobkem, pro který je ochranná známka zapsána, dále pod označením, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobku označeného ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou, a pod označením shodným s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobek, který sice není podobný tomu, pro který je ochranná známka zapsána, avšak, jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu. Samozřejmě podmínkou k tomu, aby takové jednání bylo možno považovat za porušení práva k ochranné známce, muselo by k němu dojít bez souhlasu vlastníka ochranné známky.

Nařízení pak obsahuje i specifické definice „padělku“ a „nedovolené napodobeniny“. Padělkem se pro účely nařízení rozumí zboží, které je předmětem činu porušujícího práva k ochranné známce v členském státě, kde se zboží nachází, a nese neoprávněně značku, která je totožná s ochrannou známkou platně zapsanou pro stejný druh zboží nebo která nemůže být ve svých podstatných znacích odlišena, dále i zboží, které je předmětem činu porušujícího práva k zeměpisnému označení v členském státě, v němž se nachází, a je označené nebo popsané názvem nebo výrazem chráněným ve vztahu k danému zeměpisnému označení, a rovněž se padělkem rozumí i jakýkoliv obal, etiketa, nálepka, leták, návod k použití, doklad o záruce nebo jiná podobná věc předkládaná samostatně, která je předmětem činu porušujícího ochrannou známku nebo zeměpisné označení a která obsahuje značku, název nebo výraz totožný s platně zapsanou ochrannou známkou nebo chráněným zeměpisným označením nebo která nemůže být ve svých podstatných znacích odlišena od této ochranné známky nebo zeměpisného označení a jež může být použita pro stejný druh zboží, jako je ten, pro nějž byly ochranná známka nebo zeměpisné označení zapsány. Nedovolenou napodobeninou je pak zboží, které je v členském státě, v němž se zboží nachází, předmětem činu porušujícího autorské právo nebo právo s ním související nebo (průmyslový) vzor a které představuje nebo obsahuje kopie pořízené bez souhlasu držitele autorského práva nebo práva s ním souvisejícího nebo (průmyslového) vzoru, nebo bez souhlasu osoby oprávněné tímto držitelem v zemi výroby.

Dle tohoto nařízení mohou celní orgány v případě, že identifikují zboží podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví, pozastavit propuštění tohoto zboží nebo je mohou zadržet. Celní orgány pak oznámí do jednoho pracovního dne od pozastavení propuštění zboží nebo od zadržení zboží tuto skutečnost deklarantovi nebo držiteli zboží. Celní orgány oznámí tuto skutečnost rovněž osobám nebo subjektům oprávněným podat tzv. žádost týkající se údajného porušení práv duševního vlastnictví, a to téhož dne, nebo bezodkladně poté, co byla tato skutečnost oznámena deklarantovi či držiteli zboží. Nařízení rovněž počítá s tím, že držitel práva duševního vlastnictví podá tzv. žádost týkající se údajného porušení práv duševního vlastnictví ještě před tím, než bude pozastaveno propuštění zboží nebo zadrženo zboží. Tato žádost tak může být preventivního charakteru a bude používána v případě, kdy se držitel práva duševního vlastnictví domnívá, že do celního území Evropské unie je zasíláno či bude zasláno zboží porušující jeho právo duševního vlastnictví. Žádost se podává na zvláštním formuláři a o jejím schválení rozhoduje v České republice Celní úřad pro Královéhradecký kraj (dle protipirátského zákona je totiž právě tento celní úřad tzv. určeným celním úřadem ve smyslu nařízení). Subjekt, jenž podal žádost ke schválení, se po vydání rozhodnutí stává držitelem rozhodnutí.

Pokud je taková žádost schválena a dojde-li k pozastavení propuštění zboží či k jeho zadržení (ať už před tím, než byla tato žádost podána a k podání žádosti došlo právě na základě oznámení celním úřadem, že bylo pozastaveno propuštění zboží podezřelého z porušení práva duševního vlastnictví daného subjektu či k jeho zadržení, nebo právě až na základě žádosti podané v podstatě preventivně), má držitel rozhodnutí právo na to, aby mu celní orgány sdělily (za podmínky, že jim jsou tyto údaje známy) jména a adresy příjemce, odesílatele, deklaranta nebo držitele zboží, jehož propuštění bylo pozastaveno či které bylo zadrženo, a rovněž i celní režim, původ, místo, odkud bylo dovezeno, a místo určení tohoto zboží.

Celní orgány pak umožní držiteli rozhodnutí a deklarantovi zboží nebo držiteli zboží, aby zkontrolovali zboží, jehož propuštění bylo pozastaveno nebo které bylo zadrženo. Celní orgány mohou odebrat reprezentativní vzorky zboží a tyto vzorky mohou předat nebo zaslat držiteli rozhodnutí, pokud o to požádá, a to výhradně za účelem analýzy a pro usnadnění dalšího postupu. Držitel rozhodnutí vrátí tyto vzorky po provedení analýzy celním orgánům. Veškeré informace, které takto držitel rozhodnutí získá (tedy včetně výsledků technické analýzy provedené na odebraných vzorcích zboží), pak může držitel rozhodnutí použít v rámci civilního soudního řízení o tom, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví, dále v souvislosti s vyšetřováním trestných činů týkajících se porušení práva duševního vlastnictví, které vedou příslušné orgány toho členského státu, v němž se zboží nachází, rovněž i k zahájení trestního řízení a k uplatnění nároků na náhradu škody vůči porušovateli práva duševního vlastnictví nebo jiným osobám v rámci takového řízení, či k dosažení dohody s deklarantem nebo držitelem zboží o tom, že zboží může být zničeno.

Zboží podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví může být pod celní kontrolou zničeno, a to aniž by bylo rozhodnuto o tom, že bylo porušeno právo duševního vlastnictví podle právních předpisů státu, ve kterém se toto zboží nachází. K tomu však může dojít pouze za splnění obou následujících podmínek:

  • držitel rozhodnutí celním orgánům písemně potvrdí do 10 pracovních dní (v případě zboží podléhajícího rychlé zkáze do 3 pracovních dní) od oznámení o pozastavení propuštění zboží nebo jeho zadržení, že podle jeho názoru došlo k porušení práva duševního vlastnictví a že souhlasí se zničením zboží;
  • deklarant či držitel zboží celním orgánům písemně potvrdí (ve stejné lhůtě jako v předchozí větě) svůj souhlas se zničením zboží.

Zároveň platí, že celní orgány mohou mít za to, že deklarant nebo držitel zboží potvrdil svůj souhlas se zničením zboží, pokud zůstal nečinný – tedy pokud ani nepotvrdil svůj souhlas a zároveň neoznámil svůj nesouhlas. Toto ustanovení reaguje na praxi, kdy se deklarant či držitel zboží k tomuto zboží „nehlásí“. Celní orgány by tak měly mít i tuto podmínku za splněnou, i pokud deklarant či držitel zboží odmítá s celním orgánem komunikovat. Jestliže deklarant či držitel zboží vyjádřil svůj nesouhlas se zničením podezřelého zboží, je pak na držiteli rozhodnutí, aby zahájil řízení o tom, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví a tuto skutečnost oznámil celním orgánům.

Nebude-li takové řízení zahájeno (jinak řečeno neoznámí-li držitel rozhodnutí, že takové řízení bylo zahájeno), celní orgány podezřelé zboží propustí. Celní orgány propustí podezřelé zboží či ukončí jeho zadržení i v případě, že jim bylo oznámeno zahájení řízení o tom, zda došlo k porušení práva duševního vlastnictví, deklarant či držitel zboží požádal celní orgány, aby zboží propustily či ukončily jeho zadržení ještě před skončením takového řízení, a zároveň složil jistotu dostatečně vysokou, aby chránila práva držitele rozhodnutí, orgán příslušný k určení, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví, nenařídil předběžné opatření a byly splněny všechny celní formality.

Právně doporučené postupy a rozbor problematiky poskytla advokátní kancelář.